BARVY NA VLASY - DRUHY A JEJICH VLASTNOSTI

Jako první se nám nabízejí historicky nejstarší barvy a to barvy přírodní, rostlinného původu. Nejčastěji se používali ořechové slupky, černý čaj, heřmánek a barvivo z tropické rostliny Lawsonia inermis, známé jako henna. Henna neproniká do vlasu, ale obalí ho a nepoškodí, naopak vlas chrání. Výhodou těchto barviv je možnost domácího a častného použití bez možnosti poničení vlasů, šetrnost k pokožce hlavy a minimální výskyt alergických reakcí. Nevýhodou je nutnost častného dobarvování a vysušování vlasů.

Druhou a podstatně větší a rozmanitější skupinou jsou barvy syntetické. Ty se dále  dělí na dnes již prakticky, pro svou toxicitu, nepoužívané barvy metaloidní s obsahem kovových solí a barvy oxidační.

Barvy metaloidní nepoškozují vlasy, ale jsou velmi toxické při požití. Tyto barvy pouze ztmavují, používají je převážně muži.

Oxidační barvy poskytují prakticky neomezenou paletu odstínů, je s nimi snadná práce a vlasy zatěžují jen minimálně. K aktivaci barvícího procesu využívají 4 - 6% perixid vodíku. Obsahují také parafenylendiamin, který může vyvolávat alergické reakce. Proto je velmi důležité novou barvu vždy otestovat na malém kousku kůže.

Podle trvanlivosti je dělíme na :

• Přelivy a barvy ve formě šampónů - barvy mizíci po několik umytí šampónem. Výhodou je jejich velká šetrnost a možnost časté změny barvy vlasů. Nevýhodou je poměrně slabé krytí dosahující maximálně 50%. Těmito barvami proto můžeme vlasy jen ztmavit, nikdy s nimi nelze dosáhnout světlejších odstínů, obsahují pouze 1,9% peroxidu vodíku.
• Barvy permanentní - obsahují větší množství peroxidu (zpravidla 9%), jsou velmi trvanlivé a jejich krytí je až 100%, mají rovnoměrný barvící efekt.  Jejich nevýhodou je nutnost dobarvování odrostů a větší nebezpečí podráždění pokožky.
• Barvy kombinované - zvládnou proces odbarvení o barvení v jednom kroku. Vhodné pro dosažení světlých odstínů a barevných melírů.